Doležal: Reprezentace? Bral jsem to jako vtip. Ve 28 letech je jedním z nejstarších nováčků

Ještě před pár týdny měl zdravotní potíže a myšlenky na nominaci do reprezentace pro něj byly sci-fi. Nyní je to však pro jabloneckého útočníka Martina Doležala realita a splnění životního snu. V 28 letech je jedním z nejstarších nováčků v historii českého týmu. „Pořád jsem nervózní. Vůbec jsem nečekal, že se dostanu do nominace. Samozřejmě přemýšlel jsem o tom, že bych se jednou chtěl podívat sem do reprezentace. Každý sportovec si chce vyzkoušet, jaké je to reprezentovat,“ řekl Doležal na pondělním srazu.                                                                

 Co říkáte na to, že jste jedním z nejstarších nováčků v národním týmu?

„Někomu to vyjde dřív, někomu později. Člověk to má někde napsané nahoře, ten svůj osud. Já měl napsané, že se v 28 letech dostanu do reprezentace, vyšlo to, jsem samozřejmě rád. Vím, že tu nejsem nejmladší, ale ještě nejsem úplně starý. Takže doufám, že tu třeba něco ukážu a ještě se sem jednou dostanu.“

Kdy jste se dozvěděl o nominaci?

„V neděli večer jsem jel pro manželku a syna, měli jsme mít tři dny volna. Chtěl jsem si užít syna, který má zítra půl roku. Rád bych byl s nimi, ale takový je život. Přijel jsem v deset večer na Moravu a ráno před pátou jsme jeli do Jablonce. Tam jsem je vysadil a jel jsem do Prahy. Najezdil jsem trochu víc kilometrů.“

Napadlo by vás to, když jste byl ještě před pár týdny zraněný?

„Doktor říkal, že bych šest týdnů neměl nic dělat. Ta představa pro mě byla strašná. Pak jsme se domluvili, že jsem šel na plazmu, kterou mi píchnuli do toho vazu. Po dvou a půl týdnech jsem začal pomalu cvičit, běhat. Uzdravil jsem se možná o pár týdnů dříve. Když jsem po tom zranění nastoupil proti Liberci, cítil jsem se strašně. Pak jsme vypadli v poháru s Karvinou a ani jsem nečekal, že mě trenér postaví od začátku na Dukle. Tam jsem dal gól, ale spálil jsem asi dvě tři další tutovky. Tam bych reprezentaci pokládal asi za vtip. Nejvíce mi asi pomohlo poslední utkání s Bohemians.“

Překvapilo vás, že jste byl už v předběžné nominaci napsaný jako náhradník?

„Když jsme byli v Astaně na Evropské lize, Michal Trávník se mě na pokoji ptal, jestli vím, že jsem v náhradnících. Já říkal, že vůbec netuším, kde jsem se tam vzal.“

 V týmu byste měl nahradit zraněného Michaela Krmenčíka. Je to velká výzva?

„Trenér asi hledal podobný typ, ale čekal jsem, že vezme Ondráška, který dal v Polsku osm gólů a daří se mu. Říkal jsem si, že by to mohlo vyjít, ale upřímně moc jsem tomu teda nevěřil. Možná hrálo roli i to, že jsem pod trenérem Šilhavým hrával v Jablonci.“